Migréna s komorbiditní depresí
Deprese je jednou z nejčastějších psychiatrických komorbidit u pacientů s migrénou. Jaký je vztah mezi depresí a migrénou?
Vztah mezi depresí a migrénou je obousměrný, tj. migréna zvyšuje riziko rozvoje deprese a deprese je spojena s vyšším rizikem vzniku migrény. Komorbiditní deprese komplikuje průběh migrény, má za následek zvýšený počet dnů s bolestí hlavy, sníženou kvalitu života a řadu dalších problémů. Udává se, že pacienti trpící migrénou mají dvakrát vyšší výskyt deprese ve srovnání s populací, která migrénou netrpí. U obecné populace je celoživotní prevalence deprese 10-17 % a téměř dvakrát častěji jsou postiženy ženy. Prevalence deprese u jedinců s migrénou dosahuje podle různých zdrojů 30 – 50 %.
Riziko migrény u osob trpících depresí je třikrát vyšší než u osob bez deprese. Riziko deprese u osob s preexistující migrénou je více než pětkrát vyšší než u osob bez anamnézy migrény. Pacienti s migrénou a komorbiditní depresí mají také vyjádřenou anxietu včetně somatických příznaků.
Patogeneze migrény a deprese je tedy společná?
Signifikantně vyšší výskyt deprese a migrény byl zjištěn u jednovaječných dvojčat ve srovnání s dvouvaječnými. Pomocí genomových asociačních studií byl prokázán významný genetický překryv v lokusech, kde je nejspíše kódována migréna a deprese. Některé práce nasvědčují tomu, že v patogenezi deprese i migrény se uplatňuje defektní serotoninergní systém. Byla zjištěna nízká hladina serotoninu u migreniků, a to i mezi epizodami migrény, nebo u pacientů s chronickou migrénou. Úloha serotoninu u deprese je známa, na sníženou hladinu serotoninu se soustřeďuje léčba deprese.
Soudí se, že pohlavní hormony mají vliv na migrénu i depresi. Jak migréna, tak deprese jsou častější u žen - migréna se vyskytuje třikrát častěji a deprese dvakrát častěji v porovnání s muži. Estrogen má antagonistický účinek na serotoninergní systém, jehož dysfunkce se uplatňuje nejspíše při migréně i depresi. Naopak progesteron má pozitivní účinek na serotoninergní systém, protože zvyšuje hladinu serotoninu, což zmírňuje depresi i migrénu.
K vývoji migrény a komorbidní deprese by mohly přispívat i faktory zevního prostředí, zejména chronický stres. S depresí je významně sdružena obezita a obézní migrenici s depresí mají vyšší frekvenci bolestí hlavy a s ní spojenou disabilitu ve srovnání s normálně vážícími migreniky bez deprese.
Jaké klinické důsledky má komorbiditní deprese u migreniků?
Komorbiditní deprese komplikuje průběh migrény. Má za následek zvýšený počet dnů s bolestí hlavy, zvýšenou disabilitu z bolesti hlavy a sníženou kvalitu života. Usnadňuje vývoj nadužívání nebo abúzu akutní antimigrenózní medikace. Přispívá také k progresi epizodické migrény v chronickou, zvyšuje riziko chronifikace migrény. V řadě případů snižuje účinnost antimigrenózní terapie.
Možnosti léčby migrény se v posledních letech prudce rozvíjejí. Největší průlom znamenal příchod anti-CGRP (calcitonin gene‑related peptide) monoklonálních protilátek. Jaké jsou vaše zkušenosti s touto skupinou léčiv v kontextu migrény s depresí?
Například data ze studie STRIVE zaměřené na epizodickou migrénu ukazují přibližně stejný účinek erenumabu v dávce 70 mg a 140 mg oproti placebu u podskupiny pacientů s depresí a/nebo anxietou ve srovnání s podskupinou bez deprese a anxiety, co se týká poklesu počtu migrenózních dnů za měsíc a redukce specifické antimigrenózní medikace. V našem Centru pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy* jsme zaznamenali, že erenumab v dávce 140 mg vede u mnohých migreniků s komorbidní depresí při úspěšné léčbě migrény též k ústupu depresivní symptomatologie.
Za jak dlouho dochází při anti-CGRP léčbě ke zmírnění komorbiditních depresivních symptomů?
Studie španělských autorů (Torres-Ferrús, 2024) uvádí, že k hlavní změně komorbiditních depresivních symptomů dochází během prvních tří měsíců anti-CGRP léčby (50, 4 % pacientů léčeno erenumabem, 31,0 % galcanezumabem, 18,5 % fremanezumabem), přičemž medián snížení byl 30,8 % u pacientů s přítomností komorbiditních depresivních symptomů na počátku studie. Jasná souvislost mezi zlepšením migrény a snížením komorbiditních depresivních symptomů se ale nenašla. To ukazuje, že i když u některých pacientů nedochází ke zlepšení frekvence bolestí hlavy, pacienti s migrénou a depresivními symptomy mohou mít z léčby anti-CGRP monoklonálními protilátkami prospěch.
Na 19. Evropském kongresu bolesti hlavy (prosinec 2025, Lisabon, Portugalsko) byla prezentována data z českého registru ReMig, týkající se prediktorů odpovědi na anti-CGRP monoklonální protilátky**. Můžete je krátce zmínit?
Analýza zahrnula 3 285 pacientů léčených anti-CGRP monoklonálními protilátkami, z nichž 73,7 % dosáhlo alespoň 50% snížení počtu dnů s migrénou v měsíci. Horší léčebná odpověď byla spojena s chronickou migrénou, vyšším BMI, slabou o