Covid může zvýšit počet migrenózních záchvatů
„Migréna postihuje dvanáct procent populace, ženy třikrát častěji. Nejedná se o čistě geneticky podmíněné onemocnění, v jejím rozvoji hrají významnou roli také hormonální faktory a vlivy zevního prostředí,“ říká MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., lékař Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy I. neurologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně. V rozhovoru odpovídá na nejčastější dotazy, které pacienti lékařům o migréně kladou.
Mezi nejběžnější neduhy moderního člověka patří bolesti hlavy. Někteří bolesti ale rovnou říkají migréna. Jaký je tedy rozdíl mezi migrénou a bolestí hlavy?
Migréna patří mezi primární bolesti hlavy – skupinu bolestí hlavy, jež nemají jinou vyvolávající příčinu. Jedná se o dlouhodobé onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolestí hlavy s nepříjemnými doprovodnými příznaky. Bolest hlavy je nejčastěji jednostranná, střední až vysoké intenzity a trvá 4–72 hodin; obvykle je doprovázena nevolností, zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky, typicky je zhoršována jakoukoli fyzickou aktivitou. Celkově vzato jsou průběh záchvatu, doprovodné příznaky a dlouhodobý vzorec průběhu onemocnění relativně specifické, takže diagnóza obvykle nečiní potíže.
Co migrénu způsobuje (startuje) a mohu ty příčiny nějak ovlivnit? Je migréna dědičná?
Nejedná se o čistě geneticky podmíněné onemocnění. V rozvoji migrény, jakožto dlouhodobého onemocnění, hrají významnou roli také hormonální faktory a vlivy zevního prostředí. Spouštěče (tzv. triggery) se týkají rozvoje jednotlivých záchvatů migrény na základě působení specifického vnějšího provokačního faktoru. Netýká se to ale všech pacientů ani všech těchto vlivů. Pokud pacient skutečně vypozoruje vazbu záchvatu migrény na předchozí konzumaci některé potraviny, úprava jídelníčku skutečně může riziko rozvoje záchvatu snížit. Jiným spouštěčům záchvatu je obtížné se vyhnout – může jej vyvolat stres, emoční nebo fyzické vypětí, cestování, odchylky od pravidelného spánkového nebo stravovacího režimu, vystavení silným podnětům (např. ostrému světlu, výrazným pachům), hormonální vlivy a změny atmosférického tlaku nebo počasí.
Může být příčinou migrény psychika, mohu to nějak ovlivnit?
Stresové faktory se mohou podílet na zvýšení frekvence migrenózních dnů několika mechanismy – může to být psychický stres, nepravidelný spánkový a stravovací režim, práce ve vynuceném tempu a podobně.
Kdo jí víc trpí, v jakém věku a proč je tomu tak?
Migréna postihuje okolo dvanácti procent populace, ženy zhruba třikrát častěji než muže. Prevalence migrény je závislá nejen na pohlaví, ale i na věku. Zatímco ve věkové skupině do deseti let je lehce vyšší výskyt u chlapců než u dívek, ve věku 20–50 let dosahuje prevalence u žen dvoj- až trojnásobku prevalence u mužů, po padesátce zřetelně klesá u obou pohlaví. K nejvyššímu výskytu záchvatů dochází v období ekonomicky produktivního věku, což s sebou nese významné negativní dopady na život pacienta a jeho rodiny. Důvodem vyšší prevalence migrény u žen jsou zcela jistě hormonální vlivy. Ani menopauza však u velké části pacientek migrénu nevyřeší.
Mohou při migréně nastat ještě další příznaky a v jakém případě už mám vyhledat lékaře?
Migréna je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje jednotlivými záchvaty. Ne u každého pacienta, ale nikoli vzácně, mohou být některé záchvaty migrény předcházeny tzv. aurou. Léčiva předepsaná lékařem mohou zkrátit trvání záchvatu a snížit intenzitu příznaků u jednotlivého záchvatu (tzv. akutní léčba) nebo snížit riziko rozvoje záchvatů a dosáhnout snížení počtu migrenózních dnů v měsíci (tzv. profylaktická léčba). Akutní léčba se týká všech pacientů s migrénou a k dispozici jsou jednak volně prodejná léčiva a jednak léčiva ze skupiny triptanů. Profylaktická léčba přináší prospěch pacientům se čtyřmi a více migrenózními dny v měsíci. V centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy jsou obvykle sledování pacienti, kteří potřebují akutní i profylaktickou léčbu souběžně.
Migréně někdy předchází tzv. aura, co to vlastně je a proč ji někteří lidé prožívají?
Nejčastějším podtypem migrény je migréna bez aury, která se projevuje bolestí hlavy a doprovodnými příznaky. Zhruba jedna čtvrtina migreniků zároveň trpí migrénou s aurou. Aura předchází nebo doprovází záchvat migrény a je způsobena postupně se šířící vlnou depolarizace v oblasti mozkové kůry. Rozvíjí se proto postupně a odeznívá do jedné hodiny, nejčastěji se projevuje ve formě problikávajících cik-cak linií v zorném poli nebo vzácněji přechodnou poruchou řečových funkcí. Léčba záchvatu migrény s aurou se neliší od záchvatu bez aury.
Mám se snažit bolest hlavy ještě zvládnout bez léků, nebo mám okamžitě sáhnout pro tabletce? Jsou s častým užíváním analgetik spojena další rizika?
Medikaci k léčbě jednotlivého záchvatu migrény je třeba užít co nejdříve, nejlépe již v úvodu bolestí hlavy. K léčbě je možné používat volně prodejné léky nebo léčiva předepsaná lékařem. U pacientů, kteří užívají analgetika na bolest hlavy častěji než deset dnů v měsíci, hrozí rozvoj tzv. bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv. K nasednutí tohoto sekundárního typu bolestí hlavy dochází celkem pochopitelně u pacientů, kteří dlouhodobě trpí bolestí hlavy více než deset dnů v měsíci. Za bezpečnou spotřebu analgetik je proto považováno užívání maximálně deset dnů v měsíci, to je o něco málo více než dva dny v týdnu. Léčba komplexu migrény a přidružených bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv patří do kompetence specializovaného centra, protože je schopno pacientům nabídnout moderní profylaktickou léčbu migrény. Po snížení počtu migrenózních dnů dochází zákonitě i ke snížení spotřeby analgetik u naprosté většiny pacientů.
Mohou s migrénou pomoci byliny, čaj, alternativní léčba?
Můj osobní názor je, že fytoterapie může u některých pacientů najít své místo. Ohledně možností alternativních léčebných metod, v jejich různosti, jsem spíše skeptický. Pacientům, kteří zažili zklamání či neúspěch při konvenční profylaktické léčbě migrény, bych ale v první řadě doporučil novou, tzv. biologickou léčbu migrény. Ta má prokazatelně vysokou účinnost i bezpečnost stran eventuálních nežádoucích účinků a u indikovaných pacientů je hrazena zdravotními pojišťovnami.
Bolest hlavy je také příznakem COVID-19, může koronavirus průběh migrény zhoršit, ovlivnit?
Pacienti s migrénou mohou v průběhu jakéhokoli infekčního onemocnění zažívat přechodné zvýšení počtu migrenózních dnů v měsíci. V případě rozvoje nových bolestí hlavy při onemocnění COVID-19 je nutné tento příznak klasifikovat jako akutní bolest hlavy v souvislosti se systémovou virovou infekcí (pokud odezní do tří měsíců) nebo chronickou bolest hlavy v souvislosti se systémovou virovou infekcí (pokud přetrvává déle než tři měsíce).
Kde mohu s migrénou hledat pomoc?
Počet pacientů s migrénou je v ČR odhadován na více než milion. Většina z nich, vzhledem k nízké frekvenci záchvatů migrény, nevyžaduje specializovanou péči. Pacienti, u kterých se záchvaty migrény objevují častěji a nepříznivě ovlivňují jejich osobní, partnerský, rodinný, pracovní a společenský život, skutečně vyhledávají ambulantního neurologa nebo specializované centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Zvýšený zájem pacientů vnímáme zejména v souvislosti se vzrůstajícím povědomím ohledně moderní léčby migrény s užitím léčiv na bázi monoklonálních protilátek (tzv. biologická léčba). Preskripce těchto léčiv je v ČR vázána na 31 center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy – v každém kraji existuje minimálně jedno takové centrum. Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při I. neurologické klinice LF MU a FN u sv. Anny v Brně je pouze jedním z nich. Pro usnadnění přístupu k informacím pro pacienty byly nedávno uvedeny do provozu stránky našeho centra (www.migrenabrno.cz). Od pacientů skutečně vnímám pozitivní ohlasy, ale jejich roli bych nepřeceňoval.
Martin Ježek
